Červenec 2009

Osprchuj se !

17. července 2009 v 16:05 | kopodon |  MANGA-yaoi/shonen


brýle

16. července 2009 v 22:58 | kopodon |  povídky Naruto yaoi


Chci jen dodat, aby jste nezapomněli, že je to HD YAOI, trochu víc xxx, sna si ji přectete, a Naruta nekamenujete.


Lázně

15. července 2009 v 22:32 | kopodon |  MANGA-yaoi/shonen
mám pro vás další Mangu,je to yaoi na Kaka x Iru
tak se vám bude líbit a díky za komentáře
jo a bez mího svolení nekopírujte na svoje blogy

Záplava

14. července 2009 v 16:57 | Kopodon |  Naruto povídky shonen

,,Měl bych být na cestě za Sasukem nebo na něj aspoň čekat a ne jít na nějakou přiblblou misi typu C." Rozčiloval se hned na začátku cesty Naruto. Sakura ho nijak vyjmečně nesekýrovala ani nefackovala, jelikož sdílela stejný názor, ale nevyslovila jej nahlas. Po skoro hodinovém nadávání na neurčitou osobu Naruto ujel: ,,Danzo je prostě čistokrevnej blb!" Sakura s Hinatou vyprskly smíchy, ale vzápětí se zarazily, protože si zároveň uvědomily a i s Kibou otočili, možná i se Shinem, jenže u něj to nebylo poznat, na Saie. Danzo mu dal jutsu k uchu, čímž ho mohl omvládnout díky té co má na jazyku, aniž by udělal cokoli s jeho myslí.


Dlouhou dobu bylo ticho, když se konečně Naruto uklidnil a už normálním hlasem se ptal všech: ,,A co máme vlastně za misi?" Kakashi mu pohotově vylíčil situaci.

,, Posledních 5 dní vydatně prší. Rozvodnila se řeka Miu Cho. Už poničila a zdevastovala domy ve třech vesnicích. Vescnice, která by následovala nyní v její cestě, nás požádala, abychom jí pomohli ohradit okraje řeky, protože řeka teče středem vesnice."

,, Hmm, to by nemělo být až tak těžký." Dodal Naruto se svojí obvyklou nerozvážností.


,,Jak se to vezme. Pokud tam nedorazíme včas, bude zbytečný tam vůbec chodit." Naruto se jen zasmušil a přidal do tempa. Během půl hodiny dorazili na určené místo. Rozdělili se na dvě skupiny, které budou řídit vytváření hradeb. V první byl Kakashi, Sai, Shino a Sakura, ta mířila na západní část vesnice. Druhá skupina tvořená Yamatem, Narutem, Kibou a Hinatou šli k východní části vesnice. Jejich plán byl setkat se uprostřed dřív, než přijde přílivová voda. Měli na to jen necelé tři hodiny.


Vesničané jim byli velmi vděční a hned začlai plnit jejich úkoly. Kácení stromů a jejich následné přemístění k řece. Během 10 minut bylo u nich skoro 30 poražených stromů díky statným ořům jimiž byla vesnice známá. Hinata odsekávala vědší větve pomocí vznešené pěsti, Kiba s Akamarem dělali pomocí gatsugi do země blízko řeky díry a Naruto pomocí mnoha klonů, stromy vsazoval do děr. Na druhé straně řeky používal Yamato sensei techniku mokutonu a vytvářel tak hradby pomocí chakry přetvořené na dřevo. Měli tu smůlu, že řeka protékala přesně středem vesnice, proto ji museli ohradit z obou stran. Na západní straně byla vytížena podobně první skupina. Stromy, které jim byly přivlečeny Kakashi odsekával od větví pomocí kunaiů a shurikenů. Sakura pomocí svých pěstí musela dělat díry na obou starnách řeky. Shino s pomocí brouků a Sai s pomocí vyvoláných (nakreslených) tygrů, vsazovali kmeny do země.



Čas ubíhal a už jim zbývala zhruba hodina, když se doteď sluncem zalité nebe zatáhlo a během pár vteřin začali na zem dopadat první kapky, jako předzvěst pohromy, která se k nim blížila. Každou další minutou kapky sílily, až po půlhodině, kdy byl takový slejvák, že nešlo vidět skoro nakrok. Díky větru, který metal spršky vody všem do tváře. Obě skupiny se snažili přidat na tempu, protože už jim zbývalo necelých 50 metrů než bude hráz hotová a taky slabá pulhodina za níž měla přijít povodeň.



Posledních pár stromů zbývalo na obou stranách řeky. Mysleli si, že to mají téměř za sebou a proto vsazovali kmeny s namáhavým úsměvem na tváři. Vlna však přišla dřív než čekali. Hladina se pár centimetrů snížila, ale jen proto, aby se mohla nadechnou a ukázat tak svoji sílu. Naneštěstí práci dodělávali už jen ninjové, které to odhodilo do všech stran jako hadrové panenky. Hinata a Sakura skončili vedle sebe naražené na jednom z nevsazených kmenů a drceni přívalem vody, která se hrnula z díry v hrázy. Z druhé strany se to stejné stalo Shinovi, kterýho to ale odmrštilo až k jednomu z domů, kde se udeřil hlavou o zeď a v bezvědomí po ní sjel. Kakashi, kterého to odmrštilo na cetu se hned vzpamtoval a viděl, jak to seklo se Shinem a šel mu pohotově pomoct. Kiba a Yamato na tom skončili nejlíp, protože voda se do nich opřela jen natolik, že je srazila k zemi. Oni pohotově zareagovali a dalším přívalům se vyhnuli. Nejhůř z nich na tom byl Naruto. Toho nabral mohutný živel záhadným způsobem do svého chřtánu. Voda mu jen na pár chvil dovolila se nadechnout a pak opět stáhla do své náruče. Naruto měl jedinou možnost, a to udeřit co nejsilněji do hradby pěstí, zachytit se a vyšplhat ven. Jenže to on neudělal, protože by vytvořil díru, která by se zvětšovala a určitě ztrhla některé domy, proto se nechal dál unášet s nadějí, že mu vystačí dech než se dostane ke konci hráze. Kakashimu to bylo hned jasný, že Naruto se nechává únášet dál a skočil za ním do vody aniž si uvědomil co to bude mít za následky. Skrz bahnitou vodu nešlo vidět zhola nic, proto plaval u vrchu a doufal, že zahlédne Naruta nebo alespoň část jeho oblečení. Bylo to sice jen na pár vteřin, ale Kakashi zahlídl oranžovej rukáv. Přidal víc temp a když se opět vynořila hlava již oslabeného mladíka. Chytil ho a při plavání se snažil jeho hlavu držet nad hladinou, aby se mohl nadechnout. Nicméně voda je neodnesla ani 100 metrů a Kakashiho udeřil kmen do hlavy. Zatemělo se mu před očima a už o sobe nevěděl.



Ostatní z obou skupin se dostali dál od nebezpečného živlu. Když zjistili, že nikde nevidí ani Naruta ani Kakashiho začali je hledat. Čas jim neúprosně ubíhal a oni stále nemohli najít ani jednoho z nich. Po hodině hledání podél toku řeky nenašli ani sebemenší známky toho, že by tu byli. Museli to vzdát, protože už neměli vůbec síly hledat dál a byla už temná noc, která vše stěžovala. Zašli proto do jednoho domu v okrajové části vesnice, kde je vítali s nevýslovnou radostí. Ihned co snědli všechno na svých talířích, ulehli na volná místa na zemi a usnuli.



Když ráno vysvitlo slunce a svými paprsky dopadalo na zemi, obdařilo pohled divoké zvěře na dvě těla napůl vyplavená z vody. Jako první se probudil mladší z nich. Pomalu se protahoval, protože ho bolel každý kousíček těla. Otevřel oči, ale díky velkému přívalu světla, jemuž se dostávalo, je opět zavřel. Znovu, ale tentokrát pomaleji, aby si přivikl, oči opět otevíral. Když konečně přivkl světlu, rozhlédl kolem sebe, aby zjistil kde je. Když se podíval za sebe, uviděl bezhnutě ležet svého senseie. Úplně stuhl, když viděl, že nejeví známky života. Namáhavě se k němu doplazil díky hlíně, která mu podkulozovala skrz ruky a jakoby jej chtěla strhnout zpět do vody.




Když konečně dorazil k svému učiteli a nezdálo se že by začal dýchal, zkusil mu nahmatat tep. Ulevilo se mu, měl ho, slabý ale měl. Pokusil se tedy všplhat z vody. Výsledkem bylo zhrnutí několika vrstev hlíny do vody. Až po značné době se mu to povedlo. Nyní musel pomoct Kakashimu dostat se na suchou půdu. Plazil se k němu ze souše opatrně, aby se vrstva zeminy nesesula s oběma do mokrých nesnází. Nakonec se k němu doplazil, ale aby jej vytáhl musel se přikrčit na kolena. Jakmile to udělal, lehce se propadl do hlíny a hned po tom se všechno bahno i s oběma sesulo do vody a proud je unášel neznámo kam.


Kakashi se Narutovi už po druhé vysmekl, ale teď ho ihned nechytil a zajel pod vodu. Naruto se pro něj musel potopit, naštěstí jej chytil a vytáhl na hladinu. Pokoušel se dostat ke břehu, ale s levou rukou, v níž držel svého sensei to šlo těžko.U břehu se mu naskytla příležitost, které využil. Vytáhl kunai a když je proud vody, která naštěstí nebyla tolik silná jako v noci, dotáhl ke stromu, zabodl ho do něj. Ani nevěděl jak, ale vydrápal se i s Kakashim na břeh z posledních sil. Chvíli nemohl popadnout ani dech, ale vzpomněl si proč to vlastně dělal. Podíval se na Kakashiho a s hrůzou v očích zjistil jak je bílej. Odtáhl ho dál od vody a když zkusil tep, který nenahmal, začal panikařit. Musel se propleskat, aby opět mohl myslet. Vzpomněl si co říkali na akademii. Umělé dýchání a masáž srdce. Mlhavě si přehrával v hlavě, jak mu to ve škole ukazovali. Přistoupil ke Kakashimu, zaklonil mu hlavu a stáhl roušku.


,,wow" Užasl polohlasem Naruto na okamžik. Pochopil proč má jeho sensei skoro přes celý obličej roušku. Doslechl se jak po něm ženy touží a to ani neviděli jeho tvář. Bylo to něco úžasného. Rty měl krásně tvarované a barvy lehce narůžovělé. Nos měl rovný z boku i z příma. Lícní kosti neměl sice tolik vystouplé, ale dávali jasně znát rysy muže. Naruto se musel znova propleskat, aby se mohl soustředit. Zaklonil mu opět hlavu, otevřel čelist přiložil k jeho ústům svoje a vdechl do něj vzduch. Viděl jak se Kakashimu zvedl hrudník a poté samovolně klesl. Znovu přiložil svoje ústa k jeho a vdechl mu do útrob vzduch opět se stejným výsledkem. Musel teď stlačovat srdce. Zrovna když stlačoval po šestnácté tak se Kakashi chytl a vykašlal trochu vody. Naruto ho rychle obrátil na bok a bouchl do zad, aby vykašlal všechnu vodu co měl v sobě. Chvíli to trvalo než ji všechnu dostal ven a otevřel oči, které se podobyli očím smrtky. Lehce se pousmál, když zahlédl svého studenta jak se nad ním sklání a pak oči znovu zavřel. Naruto si oddechl.Opřel se o strom, aby načerpal síly. Z celého těla mu do hlavy proudily impulzy bolesti. Rozhlížel se po okolí jestli neuvidí nějakou jeskyni v niž by si opočinuli, ale žádnou skálu a tudíž ani vhcod do ní neviděl. V okolí byly jen stromy. Když se podíval Naruto na oblohu odhadoval že je poledne.


Mezitím je hledali ostaní členové týmu.

,,Sakuro, hej Sakuro počkej na nás." Volali za ní ostaní, protože jí nestíhali.

,,Já je chci najít!" Volala na ně aniž by zpomalila.

,,To mi taky, ale nezapomeň, že když se teď uženeš tak nebudeš mít pak dost síli." Volal na ni Yamato sensei. Sakura byla rozvnážná na rozdíl od Naruta, tudíž ikdyž je chtěla co nejřív najít, Yamato sensei měl pravdu. Zpomalila, aby ji ostatní dohnali. Rozdělili se na dvě skupiny, aby běželi po obou části toku řeky.


Slunce, které na Naruta i Kakashiho dopadalo nemělo svítit až do svého západu. Protože v dálce viděl jak se k nim blíží velké temné mračno. Povzdechl si, protože jediný co mu zbývalo bylo postavit provizorní příbytek na stromech. Vztal a už teď věděl, že to nebude jen tak a vlášť pro něj. Dovlekl Kakashiho pod strom do stínu a vydal se několik metů od vody do svého díla.


Začal stavět přesně mezi stromi, které by v klidu unesly i slona. Namáhavě vyšplhal do výšky, která mu vyhovovala. Což bylo asi čtyři metry nad zemí. Ke kunai přivázal lanko, které našel u Kakashiho v jeho výbavě. Mrštil s kunaiem vždy na větev, která se mu zdála být dost silná. Stáhl ji k sobě, uřízl a svázal s ostatníma. Pomalu mu pod rukama vznikala mála a snad pro dva přijatelná místnost. Už byl skoro hotový když z nebe začali padat kapky vody, jenž kdysi miloval, ale nyní nenáviděl. Příbytek byl hotový do hodiny. Naneštěstí v tu dobu lilo jako z konve.

,,No konečně." Oddechl si.

,, Ale jak dostanu Kakashi senseie navrh?" Zapřemýšlel a pak ho napadl šílený nápad. Došel k němu, chytl ho pod paží a dovlekl k mini chatě. Kakashi se třásl zimou tím, jak byl promočený. Naruto přehodil kunai s lankem přes větev, která byla nad chýší a obvázal Kakashiho. Začal ho táhnout nahoru. Avšak nebylo to tak jednoduché, jak si plánoval. Kakashi byl těžší než Naruto a tomu to vůbec nešlo díky tomu, že už neměl žádné síly a navíc se mu lanko zařezávalo do dlaní a nechávalo na něm krvavé kapky. Konečně jej Naruto vytáhl do požadované výšky. Rozhoupal Kakashiho a pustil. Na chvíli zadoufal, že se mu to povedlo, ale když jeho sensei začal sjíždět po nohách na zem a vypadalo to, že spadne, Naruto rychle vyběhl do chatky pomocí chakry, stáhl svého učitele zpět dovnitř. To ho natolik vyčerpalo, žese mu třásli ruce, nohy a na nakrátkou chvíli i omdlel. Za chvilku se probral a viděl jak se Kakashi třese zimou. Jediný co Naruta napodlo, bylo vyslíct ho. Což se lehce řekne. Nemohl totiž pohnout žádnou částí svého těla. Nakonec se mu to povedlo a vyslíkl ho. Poté vyslíkl do trenek sebe a přítáhl jej k sobě, aby ho zahřál. Potřeboval ještě něco udělal, ale tělo ho donutilo zavřít oči a usnout.




Oba prospali celej jeden den a jako první se probudil Kakashi. Nemohl se pohnout, ale to mu vůbec nevadilo. Naskytl se mu pohled jenž mu dával novou energii do života.Viděl poklidně oddechovat svého studenta, který se ze spánku usmíval a ještě stále jej držel jednou rukou kolem jeho ramen.


Se skřivenou tváří od bolesti se blížil se svojí rukou k Narutvě tváři. Dotkl se jí. Mladík zalapal po dechu, ale neprobudil se. Kakashimu z toho brněly prsty. Položil mu na tvář celou dlaň a lehce pohladil. V mladíkově tváři se zrcadlila radost a úsměv na rtech. Kakashi se taky usmál nad tím vším a šlo mu tak zahlédnout nádherné, rovné bílé zuby.

,,Ach jo Naruto, kdyby jsi jen věděl," smutně se na něj usmíval a už po několikáté ho znova pohladil. Mimoděk řekl, to co si myslel nahlas a Naruta probudil. Kakashi se na vteřinu rozhodoval co udělá, ale když uviděl ty modré, průzračné oči napadla ho obrovská šílenost. Přiblížil se co nejrychleji k Narutovi co mu bolesti dovolili a políbil ho. Naruto se v okamžiku úplně probral. Odstrčil od sebe učitele a propaloval ho pohledem, že nechápe z jakého důvodu to udělal, ale klidně ho zabije. Kakashi se na něj zato díval jakoby se nechumelilo. Hodnou chvíli takto hleděli dokud Naruto docela nakvašeně nepromluvil.

,,Co to bylo? No?" na chvilku se odmlčel.

,,Co to bylo, ptal jsem se." znělo spíš jako zavrčení než jako když něco řekl. Naruto se k ležícímu Kakakshimu přibližoval krok za krokem s dost nabroušeným pohledem schopným přiškvařit člověka pohledem.

,,Nemám náladu čekat,"znova štěkl po sensei. Ten se na něj podíval s trochu udiveným pohledem v němž šla rozeznat víc než jen trocha ironie. Chtěl si užít ten pohled svého studenta, protože byl skvělí.

,,A co přesně myslíš?" Začal si s Narutem hrát.

,,Ha ha," jen dodal ledově a nohou dupl do země pár cenimetrů mezi kakashiho nohama. Narutovi zrudly původně modré oči a Kakashi věděl, že pro své bezpečí žertovat už nebude.


,,Uklidni se a já ti to pak řeknu,"mluvil na něj jakoby se nic nestalo a obdařil jej letmím úsměvem. Čímž Naruta rozhodil, ale ne natolik, aby zapomněl na to kvůli čemu se vztekal. Posadil se tedy na zem, zkřížil ruce, zavřel oči a snažil se uklidnit. Nějak to nešlo. Každou chvilku sebou trhl.


Po značné chvíli se konečně uklidnil. Otevřel oči a díval se na svého učitele, který ležel neustále na stejném místě. Ani jeden z nich nepromluvil, zatím co slunce oznamovalo svýmy paprsky jež procházeli skrz škvíry v chatce, že je opět poledne. Po hodné chvíli konečně Naruto promluvil, protože se jeho učiteli evidentně nechtělo.

,,Proč jste to udělal?"

,, Protože se mi chtělo."

,, Copak když se vám něco chce tak to uděláte?"

,, Jo, ty ne Naruto?"

,, Já určitě ne, hlavně nechodím a nelíbám lidi jen tak."

,, To já taky ne, líbám jen toho koho chcu."

,, To jako, že jste mě chtěl políbit úmyslně?"

,, No i tak se to dá říct."

,, Jak, i tak se to dá říct?" Naruto začal zvedat hlas a cítil jak to v něm vře.

,,Nečerti se a neříkej, že jsi dostal svoji první pusu. Vím, že ne," lehce se Kakashi pousmál .Naruto jen ztuhl a lehce zčervenal.

,,A, ale to, to je blbost," snažil se nad tím zasmát.

,,No, řekl bych, že za Sasukem se chceš vidat nejen proto, že chceš zpátky tým 7 nebo se snad mílím?"

,, Ale, ale jak to víte?" byl celej červenej Naruto od hlavy až po konečky palců na noze.


,,Viděl jsem vás spolu asi měsíc před tím než Sasuke odešel. Teda abych byl přesnější tak spíš slyšel než viděl, protože jsem chtěl ukázat Sasukemu novou techniku, ale naštěstí jsem na jeho dům nezaklepal, protože jsem slyšel ty zvuky, které jak jsem hned poznal, jsi vydával ty," dopověděl Narutovi Kakashi s úsměvem od ucha k uchu. Naruto raději zavřel oči, aby se na něj nemusel dívat, jelikož přesně věděl co to bylo za den.


Cítil se jako rajče, které každou chvíli vybuchne. Musel docela dlouho rozdýchávat to co mu bylo řečeno než mu alespoň částečně odešlo z hlavy. Kakashi se zatím skvěle bavil.

,,A co s tím chcete dělat?"

,, Vůbec nic, jen ti chci rozmluvit čekání na Sasukeho, protože by si mohl být s někým daleko lepším." Naruto se nad tím zarazil, protože i když věděl koho Kakashi myslí tak v to nechtěl věřit, proto se ještě i zeptal.

,,To myslíte sebe? Pokud tu s námi není nikdo jiný, tak ano." Naruto se snažil vstřebat to, co opravdu slyšel, ale vůbec se mu to nedařilo. Jediný co ho napadlo, že Kakashi ještě není úplně při smyslech a tak vstal, šel hledat něco k jídlu a něco čím by mohl přinést pití.


,,Ale já to myslel vážně," Ještě dodal jeho sensei než odešel z chatky.


Dny uběhly a Naruto s Kakashim mluvil postupně ovšem. Nechápal to, ale z neznámého důvodu mu důvěřoval a cítil, že to co říká svému učiteli je nejen pravda, kterou dřív nechtěl znát ,ale něco víc.

,,Naruto."

,, Hmm?" Zrovna se na něj lehce podíval s plnou pusou lesních plodů, které nasbíral a před malou chvíli pro oba donesl.

,,Děkuju ti."

,, A za co?" Nechápavě se podíval na senseie. Ten si jen povzdechl.

,,Za to, že se o mě staráš a pomohl jsi mi."

,, Za to, mi ale nemusíte děkovat" Usmál se na něj a vypadla mu z pusy jedna borůvka. Kakashi to nijak zvlášť nekomentoval, ale ta borůvka se zakutálela až k němu. Zvedl ji, jenomže namísto, aby ji dal původnímu majiteli, dal si ji do pusy a provokativně si lehce olízl ret. Naruto jen zakroutil hlavou nad jedním z dalších způsobů jak ho Kakashi sváděl.

,,Jo a Naruto, skvěle si postavil tady tu chatku."

,, Díky, ani nevím jak, ale asi mi pomáhal nějaký z kami, protože bych to sám nezvládl." Dodal a dal si do pusy poslední hrst bobulí co mu zbývala.


,,Do týdne se budeme moct vydat do Konohy, teda na místo kde Konoha stála." Naruto jen kývl na znamení, že je mu to jasný.



Každý den Kakashi zkoušel na Naruta nějaký trik, aby se k němu mohl přiblížit, otřít nebo mu dát pusu. Tomu to ze začátku vadilo, ale těch pár posledních dnů odolávat přestával. Doma ho totiž nebavilo jen sedět a čekat jestli se Sasuke objeví.


Večer, předtím než měli vyrazit Kakashi znovu zkusil na Naruta jeden z jeho triků, aby byl u něj co blíž, který byl agresivnější než před tím. Kakashi ho chytl ze zadu, když kolem něj Naruto procházel, přitáhl ho k sobě, shodil na zem a sám si na něj lehl. Naruto se spouzel a vyhýbal polibku, který mu chtěl Kakashi dát. Nakonec se přestal kroutit, prtože věděl, že to má marný a čekal na polibek. Díval se Kakashimu do očí, zatímco se přibližoval k jeho rtům. Jenomže se zastavil těsně před ním a jen pozoroval Narutovi nádherné modré oči. Najednou ho pustil ze svého sevření a objal kolem pasu. Dal mu jen letmí polibek na krk. Poté si lehl na bok a zavřel oči přičemž měl jednu ruku pořád obtočenou kolem Narutova pasu. Naruto nevěděl jak má vůbec zareagovat. Nepříjemný mu to nebylo, tak se ke Kakashimu akorát přitulil, dal mu jednu ruku na prsa a druhou si podepřel hlavu a usnul. Kakashi se mírně pousmál a usnul brzy po něm.




Když vyrazili na cestu do rodné vesnice, zjistili že to není až tak daleko. Jen necelé dva dny cesty. První den šli mlčky, ani jeden z nich nemluvil. Naruto proto, že nevěděl co si má myslet a Kakashi myslel nad novou zvrhhlou knihou, která měla vyjít co nevidět. Věčer spali stejně jako předešlou noc jen s tou změnou, že Naruto měl položenou hlavu na Kakashiho hruníku, který se pravidelně zvědal a klesal, čímž dával najevo, že spí. Ráno si nasbírali bobule a vyrazili opět na cestu.


Po poledni poznávali cestu, která nejrychleji vede do vesnice. Kakashi se zastavil a vytáhl z kapsi svoji roušku, kterou si dal na svoji tvář.

,,Proč se zakrýváš?" Ptal se ho mladík.

,,Protože mi vadí, jak se na mě každej dívá jenom kvůli tomu jak vypadám."

,, To nechápu." Kroutil hlavou Naruto. ,

,To nevadí," Odpověděl mu už přes masku a šel skrz ni vidět Kakashiho úsměv.

,,Hej to nebylo vtipný." Začal se čertit Naruto a chtěl do Kakashiho strčit. Ten ale uhnul a Naruto padal do prázdna. Než stihl dopadnout na zem, byl chycen Kakashim, který ho znovu postavil.


,,Díky." usmál se na něj.


Oba dva vykročili směrem ke Konoze. Kakashi se Naruta lehce dotkl a svojí rukou se otřel o jeho. Pomalu s ní sjížděl až k dlani až nakonec chytil mladíka svým malíčkem za jeho a vydal se vpřed. Příjemný pocit, ikdyž se mu v hlavě honilo pár myšlenek, při čemž asi ta nejdůležitější byla, že už nebude doma jen sedět a dívat se z okna. Zkusí už nebýt sám




K O N E C